Zvyšující se ceny elektrické energie a plynu nutí přemýšlet o jiných způsobech vytápění. Topení dřevem představuje tu správnou ekonomickou i ekologickou variantu. Pořízením obyčejných či krbových kamen můžete na vytápění domu či chaty výrazně ušetřit. Navíc tato obnovitelná surovina patří mezi ekologické zdroje vytápění, a je šetrná k přírodě a k životnímu prostředí.
Výhody topení dřevem:
• výroba tepla je ekologická
• v porovnání s ostatními topnými médii (především plynem) je dřevo levnější
• ve srovnání s uhlím se palivové dřevo mnohem snáze a čistěji skladuje, také manipulace se dřevem je snazší a čistější
• hořením vzniká jen minimální odpad, který lze navíc použít jako hnojivo
• výroba tepla je ekologická
• v porovnání s ostatními topnými médii (především plynem) je dřevo levnější
• ve srovnání s uhlím se palivové dřevo mnohem snáze a čistěji skladuje, také manipulace se dřevem je snazší a čistější
• hořením vzniká jen minimální odpad, který lze navíc použít jako hnojivo
Druhy dřeva
Každé dřevo má jinou strukturu, pevnost a další užitné vlastnosti určující jeho využití. Při topení dřevem je proto důležité si zjistit, který druh bude nejvhodnější. • Pro topení v krbových kamnech je vhodné použít především tvrdé dřevo jako habr, buk, dub, jasan nebo dřevo z ovocných stromů. Všechny tyto druhy dřeva hoří pomaleji a zachovávají velké množství žhavých uhlíků, které zaručí teplo po dlouhé hodiny.
• Dřevo z listnatých stromů, jako je bříza, lípa, kaštan, topol, vrba, akát trnovník či akácie, hoří poměrně rychle, proto je vhodné spíše na zátop nebo rozhoření.
• K topení lze použít i jehličnany - borovici a smrk. Hoří však velmi rychle, produkují více odpadu a pryskyřice v nich obsažená způsobuje vystřelování uhlíků a zanášení komínu.
• K topení není doporučeno používat chemicky ošetřované dřevo, železniční pražce či lisované dřevotřískové desky. Znečišťují topeniště i komín, a navíc spalováním vznikají nebezpečné toxické exhaláty a výpary.
• Rozhodně v kamnech nikdy nespalujte staré palety, odpadky, překližky nebo navoskované předměty.
Výhřevnost
Výhřevnost dřeva udává v poměrných jednotkách, kolik energie vznikne při spalování 1 kg hmoty. Schopnost dřeva produkovat teplo při spalování je významně snižována jeho vlhkostí, a to o tzv. výparné teplo, které je nezbytné k odpaření veškeré vody z dřeva. Platí pravidlo, že čím větší kus dřeva, tím déle se z něj voda odpařuje.
• Během odpařování vody ze dřeva je spolykáno mnoho tepelné energie a zároveň jsou ochlazovány kusy hořícího dřeva. Poleno začne hřát naplno až po odpaření veškeré vody. Začínají se také uvolňovat další látky, například z pryskyřice a ve směsi hořlavých plynů se tvoří dřevěné uhlí - v té době spalované dřevo hřeje nejvíce.
• Dřevo, které použijete do svého krbu nebo kamen, musí být řádně proschlé, navlhlé dřevo má podstatně nižší výhřevnost, protože velká část tepla je spotřebována právě na odpaření vody. Dřevo bezprostředně pod kůrou (mezi jádrem a lýkem) může obsahovat dokonce až 75 % vody.
• Navlhlé dřevo navíc uvolňuje velké množství dehtu, dýmu a produkuje málo plamenů. Zanáší se tak ohniště, může se i ucpat komín, a výrazně se snižuje životnost i účinnost kamen.
• Ideální vlhkost dřeva pro topení v kamnech či krbech je do 20%. Čerstvé dřevo obvykle mívá v průměru 50% vlhkost, v lese vyschlé 25-30% a proschlé (na vzduchu vyschlé) 10-20%.
• Pro příklad: 1 kg vlhkého dřeva (vlhkost 40 %) vyrobí 8370 až 10467 kJ/hod, 1 kg suchého dřeva (vlhkost 20 %) vyrobí 14650 až 16750 kJ/hod.
• Vhodné dřevo pro topení v krbových kamnech by v ideálním případě mělo vysychat dva roky. Proschnutí lze urychlit naštípáním velkých kusů dřeva na malá polínka.
• Každý druh dřeva má jinou vlhkost a tím pádem i jinou výhřevnost. Obecně nejvíce výhřevné je listnaté dřevo jako dub, buk, jasan, absolutním vítězem je potom habr. Nejméně výhřevný je naopak smrk.
• Během odpařování vody ze dřeva je spolykáno mnoho tepelné energie a zároveň jsou ochlazovány kusy hořícího dřeva. Poleno začne hřát naplno až po odpaření veškeré vody. Začínají se také uvolňovat další látky, například z pryskyřice a ve směsi hořlavých plynů se tvoří dřevěné uhlí - v té době spalované dřevo hřeje nejvíce.
• Dřevo, které použijete do svého krbu nebo kamen, musí být řádně proschlé, navlhlé dřevo má podstatně nižší výhřevnost, protože velká část tepla je spotřebována právě na odpaření vody. Dřevo bezprostředně pod kůrou (mezi jádrem a lýkem) může obsahovat dokonce až 75 % vody.
• Navlhlé dřevo navíc uvolňuje velké množství dehtu, dýmu a produkuje málo plamenů. Zanáší se tak ohniště, může se i ucpat komín, a výrazně se snižuje životnost i účinnost kamen.
• Ideální vlhkost dřeva pro topení v kamnech či krbech je do 20%. Čerstvé dřevo obvykle mívá v průměru 50% vlhkost, v lese vyschlé 25-30% a proschlé (na vzduchu vyschlé) 10-20%.
• Pro příklad: 1 kg vlhkého dřeva (vlhkost 40 %) vyrobí 8370 až 10467 kJ/hod, 1 kg suchého dřeva (vlhkost 20 %) vyrobí 14650 až 16750 kJ/hod.
• Vhodné dřevo pro topení v krbových kamnech by v ideálním případě mělo vysychat dva roky. Proschnutí lze urychlit naštípáním velkých kusů dřeva na malá polínka.
• Každý druh dřeva má jinou vlhkost a tím pádem i jinou výhřevnost. Obecně nejvíce výhřevné je listnaté dřevo jako dub, buk, jasan, absolutním vítězem je potom habr. Nejméně výhřevný je naopak smrk.
Příprava palivového dřeva
Při přípravě palivového dřeva je nutné dodržovat několik zásad. Abyste měli čím topit celou zimu, je potřeba myslet na přípravu dřeva dopředu.
• Rozdílné vlastnosti dřeva se projevují i při jeho zpracování. Základní pravidlo zní zpracovat dřevo co nejdříve.
• Dřevo z čerstvě poražených stromů se štípe mnohem lépe než to proschlé. Zároveň špalky ihned po rozštípání začínají vysychat zevnitř.
• Může to znít zvláštně, ale například tvrdé dubové dřevo se štípe mnohem snadněji než topolové, které je výrazně měkčí.
• Když si odmyslíme eben, tak mezi nejtvrdší dřeva patří eben, dub, javor, jasan či buk, nejměkčí jsou naopak smrk, borovice, jedle, lípa a topol.
• Rozdílné vlastnosti dřeva se projevují i při jeho zpracování. Základní pravidlo zní zpracovat dřevo co nejdříve.
• Dřevo z čerstvě poražených stromů se štípe mnohem lépe než to proschlé. Zároveň špalky ihned po rozštípání začínají vysychat zevnitř.
• Může to znít zvláštně, ale například tvrdé dubové dřevo se štípe mnohem snadněji než topolové, které je výrazně měkčí.
• Když si odmyslíme eben, tak mezi nejtvrdší dřeva patří eben, dub, javor, jasan či buk, nejměkčí jsou naopak smrk, borovice, jedle, lípa a topol.
Kde dřevo získat
Způsobů jak přijít k palivovému dříví je hned několik, záleží tedy jen na vás, jaký si zvolíte.
• Palivové dříví si můžete obstarat prostřednictvím prodejců dřeva, lze snadno objednat u specializovaných firem. Ty dodávají dřevo už naštípané na rozměry, které odpovídají nejčastějším rozměrům topeniště kotlů a krbu. Levnější variantou je zakoupení kulatiny, kterou si ale musíte zpracovat sami, volte tedy v tomto případě lehčí dřevo, bude se vám snadněji štípat.
• Většina prodejců nabízí palivové dřevo v objemových jednotkách Prmr - prostorový metr rovnaný, kdy je dřevo rovnáno do krychle o rozměrech 1 x 1 x 1 metr. Druhou možností je jednotka Prms - prostorový metr sypaný - do krychle o stejných rozměrech je dřevo volně sypané. To ovšem znamená, že skutečný objem dřeva je tak o 1/3 až 1/2 menší.
• Důležité je zjistit, zda konečná cena dřeva zahrnuje i dopravu. Firmy si často účtují peníze za dovoz, a to včetně cesty zpátky, zdánlivě levný nákup dříví se tak může hodně prodražit.
• Mezi zásady pro případ nákupu dřeva platí i ověření jeho kvality - kdy bylo dřevo káceno a jak bylo uskladněno. To vám napoví, jakou bude mít přibližnou vlhkost.
• Dřevo lze pořídit také v lese, po dohodě s majitelem lesa nebo správcem majetku je možné dřevo vytěžit na předem určeném místě. Někteří majitelé lesa dokonce nabízejí možnost vytěžit si padlé nebo suché stromy svépomocí. Je to nejlevnější způsob získání dřeva, v posledních letech ale od něj lesníci kvůli nebezpečí zranění amatérských dřevorubců raději upouštějí.
• Další možností, jak získat palivové dřevo, je kácení stromů na vlastním pozemku. V červenci 2013 začala platit novela Ministerstva životního prostředí o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, která zásadně změnila přístup ke kácení v soukromých zahradách. Lidem umožňuje kácení stromů, které se nacházejí na jejich oplocených zahradách, není tedy potřeba ve správním řízení žádat o povolení stromy pokácet. Souhlas je ale nutný v případě, že zahrada není oplocená.
• Palivové dříví si můžete obstarat prostřednictvím prodejců dřeva, lze snadno objednat u specializovaných firem. Ty dodávají dřevo už naštípané na rozměry, které odpovídají nejčastějším rozměrům topeniště kotlů a krbu. Levnější variantou je zakoupení kulatiny, kterou si ale musíte zpracovat sami, volte tedy v tomto případě lehčí dřevo, bude se vám snadněji štípat.
• Většina prodejců nabízí palivové dřevo v objemových jednotkách Prmr - prostorový metr rovnaný, kdy je dřevo rovnáno do krychle o rozměrech 1 x 1 x 1 metr. Druhou možností je jednotka Prms - prostorový metr sypaný - do krychle o stejných rozměrech je dřevo volně sypané. To ovšem znamená, že skutečný objem dřeva je tak o 1/3 až 1/2 menší.
• Důležité je zjistit, zda konečná cena dřeva zahrnuje i dopravu. Firmy si často účtují peníze za dovoz, a to včetně cesty zpátky, zdánlivě levný nákup dříví se tak může hodně prodražit.
• Mezi zásady pro případ nákupu dřeva platí i ověření jeho kvality - kdy bylo dřevo káceno a jak bylo uskladněno. To vám napoví, jakou bude mít přibližnou vlhkost.
• Dřevo lze pořídit také v lese, po dohodě s majitelem lesa nebo správcem majetku je možné dřevo vytěžit na předem určeném místě. Někteří majitelé lesa dokonce nabízejí možnost vytěžit si padlé nebo suché stromy svépomocí. Je to nejlevnější způsob získání dřeva, v posledních letech ale od něj lesníci kvůli nebezpečí zranění amatérských dřevorubců raději upouštějí.
• Další možností, jak získat palivové dřevo, je kácení stromů na vlastním pozemku. V červenci 2013 začala platit novela Ministerstva životního prostředí o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, která zásadně změnila přístup ke kácení v soukromých zahradách. Lidem umožňuje kácení stromů, které se nacházejí na jejich oplocených zahradách, není tedy potřeba ve správním řízení žádat o povolení stromy pokácet. Souhlas je ale nutný v případě, že zahrada není oplocená.
Cena dřeva
Cenu palivového dřeva zásadně ovlivňuje klíčová vlastnost - výhřevnost. Výhřevné tvrdé dřevo stojí o poznání více než dřevo měkké.
• Mezi dražší dřeva patří dub, buk, javor či jasan, levněji naopak pořídíte smrk, borovici a modřín.
• Ceny dřeva jsou stanovené podle druhu dřeva, sortiment se zpravidla nemíchá.
• Čím dříve je dřevo připravené k topení (vyschlá polena, bez vody), tím je samozřejmě dražší.
• Nejlevněji se dá dřevo pořídit v létě při sezónních slevách.
• Mezi dražší dřeva patří dub, buk, javor či jasan, levněji naopak pořídíte smrk, borovici a modřín.
• Ceny dřeva jsou stanovené podle druhu dřeva, sortiment se zpravidla nemíchá.
• Čím dříve je dřevo připravené k topení (vyschlá polena, bez vody), tím je samozřejmě dražší.
• Nejlevněji se dá dřevo pořídit v létě při sezónních slevách.
Jak palivové dřevo správně uskladnit
Na kvalitu dřeva a jeho výhřevnost má velký vliv také jeho uskladnění.
• Ideálním řešením je skladovat dřevo přímo uvnitř domu či chaty. Málokdo má ale doma prostor k uskladnění dřeva na celou topnou sezónu.
• Dřevo je tak častěji skladováno venku, například v kůlně na dříví. Polínka můžete vyrovnat také do přístřešku při stěně domu, dřevo vytvoří tepelnou bariéru a navíc je chrání střecha. Nevýhodou je, že stěny mohou vlhnout a ve skulinách si snadno vytvoří své úkryty drobní hlodavci.
• Další možností, jak uskladnit dřevo venku, je vytvoření hranice dřeva ve volném prostoru, která se zakryje plachtou. První vrstva polínek by měla být minimálně 20 cm nad zemí, vhodné je uskladnění na návětrném místě.
• Nutnou podmínkou je, aby bylo dřevo chráněno před deštěm, jedině tak pořádně vyschne. Dřevo, které je připraveno k vytápění, vysychá dva roky, jeho vlhkost by měla být okolo 15%.
• Před uskladněním do přístřešku nebo do kůlny dřevo nařežte a naštípejte, bude tak lépe schnout.
• Praktické je mít menší zásobník u krbu či kamen. Když dřevo přineste do místnosti o pár dní dříve, bude mít možnost ještě doschnout a bude tak lépe hořet.
• Ideálním řešením je skladovat dřevo přímo uvnitř domu či chaty. Málokdo má ale doma prostor k uskladnění dřeva na celou topnou sezónu.
• Dřevo je tak častěji skladováno venku, například v kůlně na dříví. Polínka můžete vyrovnat také do přístřešku při stěně domu, dřevo vytvoří tepelnou bariéru a navíc je chrání střecha. Nevýhodou je, že stěny mohou vlhnout a ve skulinách si snadno vytvoří své úkryty drobní hlodavci.
• Další možností, jak uskladnit dřevo venku, je vytvoření hranice dřeva ve volném prostoru, která se zakryje plachtou. První vrstva polínek by měla být minimálně 20 cm nad zemí, vhodné je uskladnění na návětrném místě.
• Nutnou podmínkou je, aby bylo dřevo chráněno před deštěm, jedině tak pořádně vyschne. Dřevo, které je připraveno k vytápění, vysychá dva roky, jeho vlhkost by měla být okolo 15%.
• Před uskladněním do přístřešku nebo do kůlny dřevo nařežte a naštípejte, bude tak lépe schnout.
• Praktické je mít menší zásobník u krbu či kamen. Když dřevo přineste do místnosti o pár dní dříve, bude mít možnost ještě doschnout a bude tak lépe hořet.
A čím dřevo pořezat? U nás si určitě vyberete, pokud si nevíte rady, rádi Vám poradíme a pomůžeme vybrat tu správnou řetězovou pilu přesně pro Vás.
